 Diskuse
 Odkazy
 Obrázky
 Související články
31.05.2015 - V této části se budeme zabývat různými způsoby odchovu přírodního potočáka na chovných potocích a kapilárách. Nejprve si musíme uvědomit několik důležitých věcí - výskyt přírodního potočáka na tekoucích vodách závisí na možnosti úkrytů. Čím více úkrytů, ať přírodních, nebo umělých, se v toku nachází, tím více pstruhů se tam může vyskytovat. S rostoucí velikostí a stářím ryb se zvyšuje i náročnost na úkryt. Zatímco plůdku stačí větvička nebo lísteček, generační pstruh už potřebuje poměrně velký úkryt. Stejný úkryt může využívat i několik pstruhů. Každý tok má určitou tzv. odchovnou kapacitu, tedy takovou obsádku pstruhů, při které jsou vytvořeny okrsky-teritoria, která si každý jedinec hájí. Členitost dna a břehů, stejně jako do určité míry i hloubka vody jsou faktory, které rozhodují o početnosti obsádky pstruhů v toku. Odchovná kapacita je prakticky dána úkrytovými možnostmi v toku. V podmínkách našich vod, zejména tekoucích, je přírodní pstruh potoční rybou krátkověkou. To znamená, že se dožívá v průměru 3-5 let, starší jedinci se vyskytují v obsádce pouze ojediněle. S touto skutečností se stále nemůže smířit poměrně značná část rybářů, která věří, že zavedením ochranářských opatření (zvýšení lovné míry, hájení Po na několik let, omezení počtu lovících rybářů aj.) se dosáhne toho, že v jejich vodách pstruh doroste ve větším počtu do větších velikostí.
Pstruh potoční v listí
Je nutné si uvědomit jednu nezvratnou skutečnost, že přirozená úmrtnost působí na jednotlivé ročníky pstruha potočního bez ohledu na naše přání. Zjednodušeně v průměru můžeme počítat od stáří dvou let s 50% přirozenou úmrtností. To znamená, že jestliže máme v toku 100 dvouletých pstruhů, dožije se tří let 50 pstruhů, čtyř let 25 pstruhů, pěti let 12, šesti let 6 pstruhů atd. Podle dostupných informací byl ze zkoumaných 500 velkých pstruhů pouze jeden osmiletý.
Ideální podmínky k výtěru znamenají vysokou obsádku pstruhů, v současnosti zejména na menších tocích
Přírodní pstruh potoční v normálních podmínkách dosahuje prvním rokem vzrůstu 6-12 cm, druhým rokem 15-20 cm a třetím 20-25 cm. Samice pstruha (jikernačky) většinou dosahují pohlavní zralosti ve třetím roce života, ve velkých řekách pak až jako čtyřleté. Rychlost růstu je zcela závislá na potravní nabídce. Tam, kde má pstruh dobré podmínky k výtěru, v současnosti se to týká zejména menších toků, bývá velká obsádka pstruhů všech ročníků. Z toho důvodu je potravní zásoba toku maximálně využita a růst pstruhů je pomalejší. Může dojít až k přepstruhování, kdy z důvodů malého rybářského tlaku a zároveň vysokého počtu vysazovaných pstruhů dojde k překročení úkrytové kapacity toku. To způsobí destrukci teritoriálního uspodářání populace pstruha a ta pak vede ke zhoršení růstu, zvýšené mortalitě (úhynu) a migraci pstruhů z takového prostoru.
Menší tok s vysokou obsádkou pstruhů
Zároveň se změnou zemědělského obhospodařování půdy v podhorských oblastech a budováním čistíren odpadních vod dochází ke snížení znečištění živinami a tím k nižší úživnosti vod. Na druhé straně, ve velkých řekách nebo tam, kde je znemožněn výtěr pstruhů (zanesená trdliště, nemožnost tahu do přítoků z důvodu srážkových deficitů nebo pro množství neprůchodných staveb rozdělujících tok na krátké úseky bez možnosti tahu) bývá vzrůst pstruhů v důsledku přebytku potravy nadprůměrný. V posledních letech výrazně poklesl podíl násad jak pstruha potočního, tak lipana podhorního získaných z odchovných potoků a z odchovných rybníčků. V nich tvoří stále větší podíl násady získané z intevzivních chovů. (Často menší velikost, horší kondice, ale i odlišné chování jedinců z intenzivního chovu mohou být významným faktorem výrazně snižujícím úspěšnost zarybňování takovouto násadou).
Menší tok s ideálními podmínkami k výtěru a vysokou obsádkou pstruhů - při vysazování může dojít k „přepstruhování“
V důsledku už 150 let trvajícího umělého chovu pstruha potočního, kdy se jikry, plůdek a násady převážely mimo původní populace, zůstaly zbytky původních populací zachovány zcela výjimečně tam, kde jsou ještě regionální líhně získávající generační ryby z místních zdrojů. O většině našeho území můžeme říct, že je u nás jedna velká populace pstruha potočního, neboť byly částečně zničeny některé adaptace lokálních populací na místní specifické podmínky kódované geneticky. Pokud jde o vysazování pstruhů pocházejících z dovozů z Itálie či vysazování takzvaných Kolowratů nebo různých kříženců, je potřeba je jednoznačně odmítnout. Je nutné si uvědomit, že tito pstruzi byli šlechtěni k jiným účelům, než je vysazování do tekoucích vod. Jejich vysazování a křížení s původními populacemi může v dlouhodobém výhledu vést nejen k zmenšení, ale až k vymizení přírodních populací pstruha potočního. Vedlo by to k tomu, že místo desítek tisíc pstruhů všech věkových kategorií, kteří takovou populaci tvoří, bychom měli několik stovek pstruhů pocházejících z vysazení, sice v lovné velikosti, ale jinak bude tok bez obsádky.
Množství neprůchodných splavů a špatné podmínky k výtěru pstruha vedou k nízké obsádce s nadprůměrně rychlým růstem
Na závěr, než se budeme zabývat jednotlivými způsoby odchovu přírodního pstruha potočního, je potřeba si uvědomit, že tato činnost patří mezi nejvíce závislou na aktivní činnosti členů ČRS a zároveň mezi nejhůře finančně oceněnou. Většina místních organizací ČRS dotuje chov přírodního pstruha potočního. Dokud se i v podhorských oblastech ekonomicky vyplatí chovat v pstruhových rybnících kapra, protože za kilogram „násaďáka“ dostane organizace stejně jako za pět až šest dvouletých nebo tříletých přírodních potočáků, dokud se ekonomika chovu nezmění, nemůžeme očekávat změnu.
Jednotlivé způsoby chovu přírodního pstruha potočního na chovných potocích a kapilárách:
1. Chov na půlročka, slov na podzim
2. Chov na ročka, slov na jaře
3. Chov na ročka a druhým rokem na dvouletého pstruha bez dosazování plůdku, slovy na jaře - používalo se v šedesátých a na začátku sedmdesátých let
4. Chov v dvouletém nebo tříletém cyklu, slov na jaře nebo na podzim - v současnosti nejpoužívanější
5. Chov protipredátorový
Potom následují speciální způsoby chovu:
6. Chov v rybnících
7. Chov remontních pstruhů pro chráněné rybí oblasti
8. Chov generačních pstruhů a s tím související zimní chov v rybích lázních
Při snaze o překonání splavů dochází často k zaplísnění generačních pstruhů
Na začátku si řekněme něco o protipredátorovém chovu přírodního pstruha potočního. Jelikož naše organizace disponuje kromě pstruhové líhně a tří chráněných oblastí i značným počtem chovných potoků a kapilár, je možné některé vyčlenit pro zkoušení různých způsobů odchovu pstruha potočního. Když jsme byli konfrontováni se stále se zvyšujícími počty rybožravých predátorů a začalo docházet ke stále větší devastaci populací potočáka na chovných tocích, bylo nutné hledat způsob, jak se tomu bránit. Ke zkoušení tohoto způsobu odchovu potočáka bylo vybráno šest potoků a kapilár, které do té doby sloužily k chovu remontních pstruhů pro chráněnou rybí oblast sloužící k chovu generačního pstruha pro potřeby pstruží líhně.
Jedná se o dvě kapiláry, z toho jedna ústí do menšího pstruhového revíru a druhá do velké pstruhové řeky. Dále o dva nížiné toky, z nichž jeden se vlévá do velké řeky a druhý do toku, který slouží k chovu generačního pstruha a začal sloužit jako migrační trasa pro vydry. Dále jsou to dva horské potoky vlévající se do velké pstruhové řeky. Jeden je v úseku 500 metrů od vtoku do řeky a je regulovaný. Druhý je ve spodní třetině regulovaný, prostřední třetina byla zregulována a břehy zpevněny dřevěnými hatěmy a na toku se nacházejí prahy a teprve horní třetina je přírodní.
Na dva roky dojde k zmenšení průměrné velikosti
Při plánování tohoto způsobu jsme vycházeli z následujících údajů: z průměrné váhy pstruhů, která v našich podmínkách činí u ročního pstruha 5-10 g, u dvouletého 50-70 g a u tříletého 100-200 g. Dále z množství potravy, která činí u vydry říční 0,8-1 kg na den a u volavky popelavé, čápa černého a norka amerického 0,25 kg na den. Dále z kritického období, kterým je pro vydru a norka zimní období, stejně jako pro zimující populaci volavek. Kritické je také jarní období, kdy čáp černý a letní populace volavek hledají lokality s dostatkem potravy k zahnízdění. Dále jsme vycházeli z toho, že při elektrolovu se slovuje přibližně 70 % pstruhů, kteří se v toku nacházejí. Celý systém je založen na tom, že potoky se každý podzim sloví a každé jaro se zase vysadí plůdek.
Po několika letech se část dvouletých pstruhů úmyslně ponechává s cílem zvýšit počet generačních pstruhů
Při slovu se odlovují pstruzi nad 12 cm ve stáří dvou let a více a menší pstruzi v chovném toku zůstávají. Důsledkem bylo zmenšení průměrné velikosti pstruhů v toku na dobu dvou let. Potoky se staly pro predátory nezajímavými (podle našich zkušeností trvá dva až tři roky, než přestanou predátoři toky navštěvovat) a zároveň s rostoucím počtem ročních pstruhů, a posléze dvouletých a starších, se zvyšoval počet pstruhů, které se nepovedlo odlovit. Výsledkem je, že na uvedených tocích se nachází populace pstruha potočního složená ze všech ročníků. Při podzimním slovu dojde k odlovu prakticky většiny pstruhů využívajících úkrytů, ve kterých se mohou stát potravou pro predátory, zatímco tam, kde jsou úkryty z hlediska predátorů obtížně prolovitelné, část populace zůstává. V takovýchto podmínkách převyšuje výdej energie potřebný k získání potravy energii získanou ulovením kořisti, což představuje energetický deficit. Po několika letech došlo k tomu, že na podobných místech se část dvouletých pstruhů úmyslně ponechává s cílem zvýšit počet generačních pstruhů. Vybírají se místa na středních a horních částech toků, zatímco části v blízkosti soutoku s větší řekou či potokem se prolovují co nejpečlivěji.
Při vysazování plůdku preferujeme vysazování s jednou třetinou až jednou čtvrtinou váčku, kdy plůdek je už samostatný, začíná přijímat potravu, ale zároveň má ještě dostatek zásob ve váčku, aby nezávisel pouze na přírodní potravě. Dáváme přednost mělkým místům při okrajích toků a místům s minimem větších úkrytů, stejně tak se vyhýbáme i tůňkám, splávkům a podobně. Je to z důvodu výskytu větších pstruhů - hrozí z jejich strany zvýšená predace. Případné větší ztráty na plůdku jsou kompenzovány zvýšeným počtem generačních pstruhů, kteří takové toky ve zvýšené míře vyhledávají v době výtěru. Ačkoli je část generačních pstruhů odlovena pro potřeby pstruhové líhně, zbývající část bohatě stačí na doplnění ztrát. Zároveň s tím se část násady vysazuje na velké pstruhové řece poblíž těchto přítoků, aby se pstruhům po dosažení pohlavní dospělosti umožnil tah na trdliště na těchto tocích.
Až horní třetina je přírodní
Nyní si uveďme několik čísel pro porovnání. Když jsme uvedené toky v roce 2007 přebíraly od skupin, ročně se v nich průměrně odlovovalo při dvouletém cyklu 800-1 600 pstruhů ve věku Po2-PoG. Na tocích se nevyskytovaly vydry ani norci a volavky a černí čápi pouze minimálně.
V roce 2007 sloveno 1 569 Po2-Po Gen
V roce 2008 sloveno 1 870 Po2-Po Gen
V roce 2011 sloveno 4 041 Po2-Po Gen
V roce 2012 sloveno 4 996 Po2-Po Gen
V roce 2013 sloveno 5 291 Po2-Po Gen
Na potoce, který byl v minulosti v úseku 500 metrů od vtoku zregulován, se do převzetí nehospodařilo.
V roce 1993 sloveno 778 Po2-Po Gen
V roce 1995 sloveno 1 332 Po2-PoGen
V roce 2001 sloveno 120 Po2
V roce 2003 sloveno dokonce jen 26 Po2!
Po opětovném zahájení hospodaření bylo v roce 2008 sloveno 217 Po2-PoGen. V roce 2009 bylo sloveno 642 Po2-PoGen. V současnosti se zde odlovuje průměrně 950-1 000 Po2-Po3 a k tomu 50 až 100 matek pro umělý výtěr, přičemž počet pstruhů táhnoucích na trdliště dosahuje několika stovek. K chovu se přitom využívá spodní část toku, zatímco horní část byla vyčleněna jako genetická rezervace.
Když byl tento potok 500 m od vtoku do řeky zregulován a zvýšil se tlak černých čápů, přestalo se na něm hospodařit - v r. 2003 sloveno 26 Po2. Po obnovení hospodaření a zavedení protipredátorového chovu se tu ročně odlovuje 950-1 000 Po2-3 a 50-100 matek, přičemž počet táhnoucích generačních pstruhů dosahuje několika stovek
Daleko zajímavější jsou údaje z nížiného toku, který ústí do bývalého revíru vyčleněného kdysi pro generační pstruhy a lipany pro potřeby pstruhové líhně. Protože se jedná o tok o vysoké úživnosti, byl od roku 2007 vyhrazen k chovu remontních a generačních pstruhů potočních.
Pro srovnání:
V roce 1993 sloveno 813 Po2-PoGen
V roce 1999 sloveno 1 780 Po2-PoGen
V roce 2003 sloveno 837 Po2, 200 mlíčáků a 276 matek
V roce 2008 sloveno 157 matek, 258 mlíčáků a 514 remontních pstruhů ve věku Po2-3. Celkem: 929 Po, přičemž většina remontních pstruhů byla ponechána v toku.
V roce 2009 začaly tok používat jako migrační trasu vydry. Na podzim v roce 2009 bylo sloveno 64 matek a 81 mlíčáků. Pro znatelný úbytek byl remontní pstruh ponechán. V roce 2010 byly sloveny 4 matky a 6 mlíčáků, celkem 10 pstruhů, a byl zaznamenán pouze ojedinělý výskyt Po2. V té době došlo k vyhubení vranky, která se do té doby v potoce ve velkém počtu vyskytovala. V roce 2011 bylo sloveno 10 matek a 156 Po2-3, celkem 166. V roce 2012 bylo sloveno 45 matek a 588 Po2-3, celkem 633, a v roce 2013 bylo sloveno 72 matek a 535 Po2-3, tedy celkem 607, přičemž část Po2 byla na zkoušku ponechána v úkrytech z hlediska predátorů těžko prolovitelných. Na tomto potoce se v současnosti využívá spodní část. I když horní část prochází obydlenou oblastí, nelze ji pro malý počet nepřístupných úkrytů využívat.
Potok, na kterém bylo v r. 2010 kvůli vydrám sloveno 10 pstruhů. Díky zavedení protipredátorového chovu se v r. 2013 slovilo 72 matek a 535 Po2-3, celkem 607 pstruhů, přičemž část dvouletých byla ponechána v toku
Na jmenovaných tocích se v současné době využívá maximálně jejich odchovná kapacita a žádné masivní zvyšování počtu PO nelze bez budování rybích úkrytů očekávat. Tento způsob chovu je vhodný tam, kde je neúnosně veliký tlak predátorů, a rovněž tam, kde kromě chovu násady na zarybnění sportovních revírů chceme dosáhnout přirozeného stavu, kdy se i na menších potocích a kapilárách vyskytovala populace přírodního pstruha potočního složená ze všech ročníků. Příště si řekneme něco o ostatních způsobech chovu přírodního pstruha potočního.
Petrův Zdar
Autor: Jan Knap
|
Články
Pozn: Uvedené texty se mohou změnit bez výslovného upozornění. Obrázky mají
pouze informativní charakter.
.jpg){kind=small}
